O Papíratoři
Papíratoř spojila všechno, co mám rád
Jmenuju se Dušan a žiju s manželkou a našimi dvěma dětmi v Beskydech. Mám rád lesy, zvířata a chvíle, kdy můžu něco tvořit vlastníma rukama.
Modelování, diorama, recyklace a společné tvoření s dětmi. Právě v Papíratoři se mi všechny tyhle záliby spojily v jednu srdcovku.
Jak se to všechno propojilo
Na svých projektech mám nejradši chvíli, kdy se nápad začne měnit v něco skutečného. Když z modelu na obrazovce vznikne věc, kterou můžu vzít do ruky, složit a dál dotvářet.
Zájem o využití starého papíru mě přivedl k nápadu vyrábět z kartonu modely. Navrhnout jednotlivá žebra, zasunout je do sebe, oblepit papírem a obarvit podle sebe. Tady moje myšlenka dostala konkrétní podobu.
Z krabice něco nového
Je mi líto vyhodit pevnou krabici jen proto, že splnila svůj první úkol. Baví mě dát materiálu další využití. Třeba když se krabice promění v lišku, velrybu nebo jiný model.
Líbí se mi, že můžeme začít s tím, co už máme doma. Se starou krabicí, s novinami a s chutí něco zkusit. Příroda a zvířata mi k tomu dávají spoustu nápadů. A obyčejný karton je způsob, jak jim dát tvar.
Chci, aby u toho byly i děti
Jako táta dvou dětí chci, aby Papíratoř byla místo pro společné tvoření. Aby děti mohly vidět, jak se z plochého kusu kartonu stává zvíře, zapojit svoje nápady a mít radost z něčeho, co pomohly vytvořit.
Dospělý připraví a vystřihne díly, děti se podle svých možností přidají k sestavování, oblepování a malování. Někdo natrhá noviny, jiný vezme štětec na lepidlo. A když výsledek nebude přesně jako na obrázku, o to víc bude váš.
Jde mi i o to, aby děti viděly, že použitá věc nemusí hned letět do koše. Že z ní můžou vytvořit něco nového.
Budu rád, když si díky nám uděláte čas na vlastní tvoření. A když začnete na staré krabice koukat trochu jinak, budu mít radost.
Dušan Večeřa